Exkurze do Krakova a Osvětimi

Cesta byla dlouhá a, co si budeme nalhávat, i značně nepohodlná, ale kolem 7. hodiny ráno jsme už stavěli na benzínové pumpě v Polsku. Po ranní hygieně a prvním menším nákupu jsme se vydali do Krakova. V autobuse nám pan průvodce vyprávěl něco o historii tohoto krásného města, ale místy svým vyprávěním zabloudil někam úplně jinam, například jsme se dozvěděli, že obchod  pro kutily, který jsme cestou míjeli, je jeden z nejlepších, a že z místního letiště jsou nejvýhodnější letenky do Uzbekistánu. Dobré vědět, určitě se tam spousta z nás chystá ;)

Když jsme přijeli do Krakova, čekala nás prohlídka Katedrály sv. Stanislava a sv. Václava na Wawelu. Bylo to vskutku nádherné a výhled ze zvonice byl úchvatný. Počasí nám přálo, takže jsme si ho mohli řádně vychutnat. Poté jsme se vydali na krakovský Rynek. Cestou jsme míjeli krásné obchůdky, do kterých se spousta z nás následně vydala. (Hodně se nás sešlo v cukrářství a pak na koblihách s marmeládou z růží.) Náměstí spoustu z nás „dostalo“. Je obrovské a například Mariánský kostel a Sukiennice mají krásnou architekturu.  Bohužel jsme neměli mnoho času si všechno projít, nebo si město projet v kočáře, kterých zde bylo plno.

Poté nás čekal hlavní bod našeho programu, návštěva koncentračního tábora v Osvětimi. Po menších peripetiích s průvodci jsme prošli branou, na které je nechvalně známé heslo „Arbeit macht frei“. Procházeli jsme jednotlivé bloky a na zdech jsme mohli vidět fotografie části obětí či toho, jak to tu dřív vypadalo. Nebyl to moc hezký pohled. Když jsme se dostali do místností, kde umírali lidé, tak ten pocit byl strašný, viděli jsme, na jak malém prostoru se museli mačkat nebo stopy krve a vyryté drážky na zdech. Bylo to strašné.  Po prohlídce Auschwitz I a uctění památky obětí položením květiny ke zdi, kde několik lidí našlo svou smrt, jsme se přesunuli do Auschwitz II – Birkenau, což byl největší vyhlazovací tábor za 2. sv. války. Viděli jsme například třídící rampu, kde se rozhodovalo o osudech vězňů nebo památník, na kterém je v několika jazycích text, který připomíná, co se v těchto místech dělo.

Ve spoustě z nás tato exkurze určitě zanechala silný dojem. Dnes si neumíme představit, co ti lidé prožívali, ale díky těmto exkurzím alespoň máme možnost si to trochu přiblížit a opravdu bychom měli být vděční za to, že v této době jsme nemuseli žít.

Další foto: http://gspsd1.rajce.idnes.cz/Osvetim_2016/

Autor: Barbora Pecharová, studentka 8. AG