SEKUNDA JE PRIMA, PRIMA JE PRIMA, ZMIJE JE ZMIJE

Co udělá žák 1. AG, když při obědě na terase vyleze odkudsi poněkud dezorientovaná zmije a vesele se plazí mezi nohama obědvajících dětí? Zkuste si tipnout:

a) začne křičet a uteče daleko pryč, b) umlátí plaza židlí, c) nerušeně jí dál, jakoby se nechumelilo.

Správně je samozřejmě c). Z toho vyplývá, že žáci jmenované třídy jsou buď mimořádně otrlí, milují adrenalinové aktivity, nebo jsou vynikající znalci hadů, kteří dokážou přesně určit situaci, kdy je zmije nebezpečná a může zaútočit.

Tady je potřeba zmínit, že do Olešky jezdíme už více než deset let několikrát ročně a tohle byl první případ kontaktu s tímto druhem živočichů. Had byl neprodleně eskortován do bezpečné vzdálenosti od tábora a tam vypuštěn. Tím jsme si odbyli nejriskantnější okamžik celého pobytu, který jinak narušila jen jedna drobná nehoda, jejímž následkem byl zlomený prst.

Obě třídy hladce plnily školní výukový program – prima se zaměřením na vztahy ve třídě, sekunda na zdravý životní styl a ochranu při výjimečných situacích. Je to vlastně taková škola v přírodě, kde se probírá látka, která by byla v lavicích příliš fádní. V Olešce se mění ve hru.

Došlo přitom i na koupání v bazénu, trampolínu i na noční hry za svitu svíček.

Výjezdy tříd malého gymnázia jsou takovým příznakem, že prázdniny jsou blízko. Asi jako křik vlaštovek nebo rojení světlušek. Pro primu a sekundu to letos znamená ještě dva týdny zkoušení před koncem klasifikace a pak je konec. Konec a vysvědčení.

Pokud by jim ale vysvědčení vyšlo tak pěkně jako Oleška, bude se doma slavit, co totiž zmůže jedna malá zmije proti pěti slunečným dnům s kamarády?

Autor: Mgr. Bohdan Bušek